KNIHOVNA NA NÁMĚTI
VYTVÁŘENÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU
ŽIVOT VE MĚSTĚ NEPROBÍHÁ V DOMECH, ALE VE VEŘEJNÉM PROSTORU
Město je místo setkávání, obývací pokoj města, který má být pohodlný k užívání. Z tohoto důvodu je prostor mezi domy často pro život města důležitější, než domy samotné. Je potřeba všude, kde je to možné, město pro obyvatele otevírat, nikoho neoddělovat (ani generace), nebudovat ani nezachovávat oddělující koridory, ale naopak sjednocovat, umožňovat setkání. Učit (a umožňovat) obyvatele (všechny generace) město užívat, scházet se v něm, pobývat, spočinout, začít hovor - komunikaci (to bez zastavení nejde). Budovat městský prostor pro všechny.
KONCEPCE VEŘEJNÉHO PROTORU - PROPOJOVAT / NEROZDĚLOVAT
Cílem úprav je vytvoření nového městotvorného prostoru, který bude sloužit jako důstojná nástupní plocha a shromaždiště odpovídajících rozměrů nejen pro samotnou knihovnu, ale zároveň i pro Praktickou školu v Krupičkově ulici (kde v současnosti není žádný). Vznikající kontinuální parkový prostor uprostřed městské zástavby je v ploše obohacen dvěma ostrovními budovami (a to ostrovy ducha): kostelem Matky Boží Na Náměti a rekonstruovanou budovou knihovny. Úprava nově začleňuje zatím odtrženou budovu knihovny do nově vznikajícího místa s charakterem parkového náměstí - místa pro pobývání obyvatel (které zatím slouží pouze vozidlům a pěší komunikaci (jen lineární chodníky) bez možnosti zastavení či pobývání). Přidávají se detaily sloužící lidem k zastavení, spočinutí, setrvání na místě (ne jen komunikační koridor - pouhá cesta odněkud někam). Sjednocený prostor vytvářeného parko-náměstí se volně rozlévá, probíhá okolo ostrovních staveb (nekončí před budovou knihovny) a je nově ukončen až souvislou severní linií budov v Krupičkově ulici. Pro zvýraznění sjednocujícího záměru oblévá stavbu jednotná žulová dlažba, jejíž největší plocha je položena právě před hlavním vstupem do obou zmíněných budov.
OBYTNÁ VYSEDÁVACÍ KRAJINA
V místě Krupičkovy ulice se stýkají dvě vrstvy města (nalévá se zde - či je „nametena“ jedna hladina města na druhou). Změna nivelety prostor nerozděluje, ale je naopak využita k obohacení veřejného prostoru kontinuální terasovitou vysedávací krajinou s ostrovy zeleně - k jeho sjednocení - na rozdíl od stávající diferenciace. Vlny schodů se stávají kontinuálními lavičkami obíhajícími kolem budovy s velkou kapacitou sedících. Uvolněná a rozvlněná měkká hranice (oproti přísně rovnému oddělení komunikace) pouští příboj prostoru až k souvislým ohraničujícím fasádám na severní straně. Vzniká zde obývací pokoj města s možností spočinutí, setrvání a čtení ve veřejném prostoru. Vedle velkého ostrova (budova knihovny) jsou v pevné dlažbě umístěné ostrůvky zeleně (zelené vyvýšené ostrovy), které do sebe pojímají stávající hodnotné stromy a zároveň ji zabydlují zelení nově přidávanou, svým tvarem zároveň evokují spadané listy či kruhy na vodní hladině. Vzniká tak v létě příjemně zastíněné prostředí. Veškeré nově vkládané prvky a upravované stávající prvky umožňují sezení (lavice, oddělující patníky, rabata ostrůvků, kamenné zídky).
VLNA A OSTROV
Knihovna je jako ostrov uprostřed vln s okolo roztroušenými ostrůvky zeleně. Veškeré nové prvky mají obloukové měkké tvarování s detaily vlny, vytvářejí svými záhyby místa - prostory k pobývání, vysedávací obytnou krajinu. Vlny též naznačují (jakožto dynamický prvek) směr pohybu, cestu, navádějí návštěvníka za roh budovy, obtékají ji (upozornění, že je dům přístupný i za rohem - vstup s výtahy). Je jimi zvýrazněna možnost volného pohybu kolem knihovny, jejíž každá fasáda se stává hlavní (na rozdíl od zadních dvorků s kůlnami, zídkami, stříškami). Vlna je prolnutí, propojení, ne oddělení. Vlna minimalizuje ostré pravoúhlé tvary, což je příjemnější pro pobývání.
VSTUP
Uvolněním parteru před průčelím knihovny (jeho otevřením směrem ke vstupu - oproti stávajícímu stavu, kdy je vstup nepřístupný), vzniká venkovní čítárna a odpočinkový prostor (malé náměstí). Je třeba upozorňovat na hlavní vstup veřejné budovy, který je umístěn na „špatné“ fasádě, klást na něj důraz, vizuálně ho zpřístupnit - typově by měl být umístěn v ose dlouhé uliční fasády (ideální je aktivní červená barva - barevný akcent). Schody (jako presentace vstupu) zde chybí. Jsou proto hmotově nahrazeny otevřenou vítací náručí lavic s branou z historických lamp lemujících nástup, které k němu přitahují pozornost (cesta za světlem vědění) a jsou zároveň reprezentantem historické kontinuity.
POHYB A KLID - SILNICE A CHODNÍKY PROTI POBYTOVÝM PROSTORŮM
Je třeba posilovat vytváření prostorů - ne oddělených komunikací (nebo alespoň průchozí prostory). Vytvářet možnosti k pobývání všude okolo budovy (kolem ostrova). Vzniká venkovní čítárna, která je otevřená všem a zároveň vytváří soukromější pokojíky (partie). Interiér města je obohacen i možností uspořádání kulturních akcí spojených s provozem knihovny díky malému zastřešenému amfiteátru umístěnému v ose severní fasády. Díky začlenění tohoto prvku do jednotného organismu úpravy zároveň odpadají problémy s původně uvažovaným přemisťovaným mobiliářem. Otevřenost, přehlednost a kontrolovatelnost prostoru zajišťuje místu větší pocit bezpečí.
DEŠTNÍK NAD AMFITEÁTREM
Sezení v amfiteátru, který tvarově vychází z okolní vlny, je kryto prosklenou střechou deštníkovitého tvaru. Dešťová voda je ze střechy vedena do zeleného ostrova a zde zasakována. Amfiteátr není umístěn pod stromem, který by ho bombardoval padající žaludy, ale je situován na jedné ose budovy (osa schodiště), čímž je zapojen do jednotného organismu - do celku s budovou knihovny.
PARKOVÁNÍ
Parkoviště vozidel je na jižní straně odděleno kamennou lavicí (stávající podezdívka plotu) a pásem zeleně. Na severní straně je kamenná zídka kryjící kontejnery na odpady, zároveň umožňuje sezení, či opření. Na východní straně je prostor vymezen zdí z betonových panelů, které materiálově korespondují s materiálem lavic. Prostor je koncipován jako parkování v zeleni - parkování v parku: je zde zasazeno velké množství vysoké zeleně, která bude v horní rovině pohledově navazovat na koruny stromů kolem kostela a zároveň vrhat stín potřebný stín. Dlažba parkoviště bude kvalitní kamenná, nebude evokovat zadní dvůr průmyslové budovy, ale bude mít charakter náměstí. Parkoviště je nasvětleno moderně tvarovanými lampami, které kontrastují s historizujícími lampami kolem budovy.
KOSTEL
Druhým ostrovem parko-náměstí je Hřbitovní kostel Panny Marie (Matky Boží Na Náměti). Rastr betonových bloků, které jsou poházeny v travnaté ploše dává vzpomenout na náhrobky, jenž se zde všude původně nacházely (jako ostrůvky připomenutí z jiného světa). Zároveň jsou to prvky, které opět umožňují spočinutí v místě.
Více o samotné rekonstrukci budovy zde: KNIHOVNA Kutná Hora
